Cestovní horečka mě nenechala dospát a tak jsme povzbuzen Břízovimi radami že je lepší vyrazit dřív než zmeškat odjel o jeden autobus dřív než jsem plánoval. Po chaotickém večerním balení si užívám pohody na palubě autobusu směrem na Prahu a těším se na setkání se zbytkem naší výpravy. Pří balení jsem musel hodně redukovat připravené věci, neb taška co mám je menší než jsem si myslel a kolem půlnoci jsem prostě jinou nesehnal. Tak jsem zvědav co mě bude scházet doufám že ne teplé oblečení. Ještě před třemi dny předpovídali pro oblast Castelo Branco teploty přes 40 stupňů, ale dnes už jsem tam nelezl jen 35 :o) PAS, foťák a notebook mám a tak snad nebudete ošizeni!

ranní zpráva od pozemního týmu:
07:13, 27.07.2004
"2471 km - 40 km pred portugal. hranicemi. CEkame az zchladnou kola, hlavne na voziku. Pokracujeme pomalu, snazime se v tech kopeckach moc nebrzdit. Ahojky A."

Další průběh cesty:

Na letišti jsme se nakonec skoro v sjednaný čas sešli a vyrazili jsme k odbavení. Všichni ač lehce přes váhu (co se týče zavazadel) jsme hladce prošli a už jsme se soukali uličkou letadla až do posledních řad. Jídlo bylo chutné (i když mohlo ho být víc). Posádka se skládala ze stewardů a pouze jedné letušky staršího data výroby. Proto už jim asi chyběl mladický elán a v podstatě jsme mimo jídla nic nedostali :o( Přistání bylo v celku divoké a všichni jsme měli plné ruce práce jak jsme se snažili zmítající se letadlo a mrzké výšce udržet v ose dráhy. Vše ale dobře dopadlo, čehožto důkazem jsou tyto řádky.

Při odbavení už po nás chtěli jenom pas. Na zavazadla jsme si počkali trochu délé a tak nám autobus z letiště na nádraží frnkl před nosem. Další jel až za 20 minut a tak nám ujel vlak v který jsme tajně doufali. Další spoj směrem na Castelo Branco jel až v 0:30. No co se dá dělat. ZAšli jsme se kouknout do Lisabonu, tedy hlavně na promenádu na nábřeží, kde vál příjemný větřík zmírňující nesnesitelné vedro. Celou promenádu tvoří v podstatě jedna hospoda a tak jsme poseděli a na pár kousků Amstelu.

Po návratu na nádraží jsme nalezli část skupiny co hlídala zavazadla v podezřele dobré náladě, což se záhy vysvětlilo jednou prázdnou lahví od Jima Beama a načatou Seven Crow. To vše bylo umě podáváno ve vydlabaném ananasu...
Místní strážci pořádku na nás dohlíželi a tak jsme se bez obav o svoji bezpečnost dočkali odjezdu vlaku. Po dvou hodinách jízdy jsme přesedli a za svítání nás konečně uvítalo nádraží v městečku Castelo Branco.

Naskládali jsme se do dodávky kterou pro nás Jožka Káčer v těchto brzkých ranních hodinách ochotně přijel a přesunuli se na letiště. Ale to už vlastně patří do dalšího dne ->

---

Souhrn zpráv od pozemní výpravy z nedělě a pondělí

Souhrn zpráv od pozemní výpravy z nedělě a pondělí
26. července 2004