V sobotu ráno se prý dalo létat ale já jsem si raději přispal neb je mi tato činnost stále vzácnější - vy kdo máte malé dítě a ještě menší byt víte o čem mluvím :o)

Vstal jsem až v jedenáct (když nepočítám tu přetržku když mě svině kamarádi brali peřinu v naivní představě že snad vstanu a půjdu létat - příště budu spolubydlící pečlivěji vybrat :o), navštívil jsem WC, pak sprchu, sešel jsem dolů do hostince na hovězí vývar... No prostě pohoda... ale zpět na letiště!

Na letiště jsem se dostal kolem poledne. To už měli všichni sbaleno a vanul poměrně čerstvý vítr východních směrů. Oproti včerejšku zde bylo celkem narváno, slunečné počasí vytáhlo s nory dokonce i X-sajťáka u kterého si tak po necelém půl roce můžete přečíst zase něco o létání :o)

I když se nelétalo rozhodně se člověk nenudil. Na jednom konci letiště se létalo s draky - někdo se nechal tahat na káře, někdo na kolečkových bruslích a někdo jen tak po břichu.

Kousek bokem se většinou v závětří větších dodávek klábosilo, slunilo, okukovalo a samozřejmě že nechyběla skupinka věčných montérů :o)

Občas někoho napadla nějaká skvělá myšlenka, která se hned realizovala - Dešťovka určitě ještě teď smrdí dýmovnicí kterou se hezky oudil při testech v aerodynamickém tunelu :o)

Všichni společně doufali že se večer vítr stejně jako v pátek uklidní. Když vítr přestal nadzvedávat přívěsné vozíky rozhodli se první dva chrousti že by se to mohlo zkusit na navijáku.

První kdo se nechal vystřelit vzhůru byl Dvořka, kterého následoval Jarda Šembera. Oba dva se po letu zhodli v tom že to stálo za ho...

Většina pilotů se tak zase vrátila k nic nedělání, ti aktivnější k alespoň cvičnému nafukování vrchlíků, drakisti k drakům.

Vítr ale slábl a postupně nad letištěm ubývalo draků, vrchlíky už nevystřelovali tak ochotně nad hlavu, začal se znovu chystat naviják,...

Hodinku před západem ale nakonec vítr alespoň trochu polevil a tak se začalo navíjet a první natěšenci začali skládat krosny. Bylo k vidění několik zajímavých startů, ale vše dobře dopadlo a ani k materiálním škodám myslím nedošlo.

A zatímco piloti bezmotorových padáků si bodou muset na svoji termixu ještě chvíli počkat a byly tak odsouzeni pouze ke sletům, i když ze slušné výšky, piloti motorových padáku se rozletěli do všech stran.

Většina jich vydržela ve vzduchu poctivě do západu slunce - no ono to vlastně netrvalo ani tak dlouho. Ale teď už hurá do hospůdky na dlabanec a na bigbít!

<- zpět | večírek ->