Poslední dubnovou sobotu už od rána krásně svítilo sluníčko, hlášen byl jen slabý větřík jižních směrů. S kamarády jsme si domluvili sraz na čvrtou odpolední na naši oblíbenou louku mezi Rosicemi a Kratochvilkou. Rosice jsem reprezentoval já s Víťem, za Babice byl přítomen Laďa Tříkolka, Brno zastupoval Marchello se svým věrným pomocníkem, s Třebíče dorazil Tom Condom a s Ořechova se na nás přijel podívat kolega s Nirvanou naloženou na střeše malého Fiátku. Jako nelétající personál dorazil krosnista čekatel Tom s Třebíče (příští týden už se dočká svojí krosny) a Jirka Zvolánek s rodinou.

Termika docela termila a tak jsme jen tak klábosili a věnovali jsme se zájemcům o náš koníček. Za hodinku už to vypadalo lépe a tak jsme začali skládat stroje aby jsme taky budoucím kolegům ukázali že to nejen hezky vypadá ale dokonce to i létá. Plán zněl na Perštejn a zpět. Vítr foukal od východu a to je asi jediný nevhodný směr pro louku na které jsme se nacházeli. Museli jsme totiž startovat do kopce a tak to rozhodně nebylo zadarmo. první odstartoval Laďa s tříkolkou za kterého to uběhaly kolečka. Pak se na druhý pokus dostal do vzduchu Condom následovaný Víťem a nakonec já. Marchello s kolegem s Ořechova to nějak nezvládli a zůstali na zemi.

Čas se hodně nachýlil a tak jsme měli naspěch. Kluci vyrazili rovnou na trať a když jsem odstartoval viděl jsem už jen Víťu daleko na obzoru. Nasměroval jsem to rovnou na hrad a snažil jsem se kluky dohonit. Sotva jsem se dostal nad první kopečky tak to začalo celkem "drncat" a tak jsem vypustil speed a zvolnil.

Čím víc na sever, tím větší opar a tak jsem za chvíli neviděl nikoho. Kousek za Dolními Loučkami jsem usoudil že to kluci asi vzdali a změnili plán trasy. Navíc domů to bylo proti větru a tak jsem to otočil. Plazil jsem se nízko nad zemí kde tolik nefoukalo ale stejně jsem přiletěl těsně před západem slunce.

Po přistání jsem hypnotizoval horizont a vyhlížel kamarády. Když už jsem si myslel že pro ně někam pojedeme objevil se první padák. Nakonec to zvládli zpět všichni tři, ale za cenu bolavých nohou od speedu a v nádržích už zbývalo jen pár deci benzínu - nicméně narozdíl ode mne Perštejn dobyli.
Ale bylo to fajn. Ve vzduchu bylo teploučko, vůně květeny se střídali s vůní ohýnků a grilovaného masa... No hezky jsme si polétali! :o)

<- zpět