Poslední zimní neděli se počasí konečně umoudřilo a my jsme mohli prvním letem pokřtít Víťův nový padák. Krásný nový DESIRE nahradil jeho ALIX, který mu spolehlivě sloužil předchozí dva roky.
Krátce po poledni jsme si dali sraz na sněhové plání u vodárny u Říčan. Dostavil jsem se já s Víťem a z Náměště dorazil Condom.

Jaké bylo naše překvapení když jsme vystoupili s auta a ona místo předpovídaného slabého větříku foukala poctivá šestka :o( Navíc sluníčko se statečně opíralo do krajiny a káňata nám demonstrovala intenzitu stoupavých proudů když během chvilky zmizeli s pole před námi do závratné výšky. Vyhřívali jsme se tedy na sluníčku a vyčkávali jsme jestli to zdechne. Jaké bylo naše překvapení když jsme večer zjistili že foukalo asi jenom u nás. 10 km od nás prý ani nefouklo a létalo se už od oběda.

No ale nakonec jsme si to vyčekali a kolem půl čtvrté začal vítr slábnout. První to začal skládat již tradičně ViDo, který byl navíc natěšený na první let s novým padákem, já s Condomem jsme ještě chvíli vyčkávali, ale když jsme viděli že s výškou vítr nesílí a ViDo se bez problému prosazuje, naskákali jsme do toho taky.

Bohužel už bylo po čtvrté odpolední a tak s plánovaného výLETu nebylo nic. Udělali jsme jen malý 20km výlet po blízkém okolí který jsem využil k tomu abych udělal Víťovi co nejvíc fotek jeho krasavce. Teď když už máme vychytané spojení ze letu je to jiná práce než když jsem vždycky někoho naháněl a on zásadně zatočil přesně tam kam se mě to nehodilo.

Stačilo po vysílačce Víťu poprosit aby chvíli letěl rovně bokem na sluníčko a už jsem se mohl jen pohodlně posadit a práskat jednu fotku za druhou. Ocenil jsem též novou vychytávku co mám na krosně - aretaci plynu - dobrá toť věc a to nejen na focení ale třeba i na delší lety.

Když už jsem měl fotky DESIRA snad ze všech stran dal jsem Víťovi pohov a letěli jsme si dál každý po svém. Stejně už jsme museli otočit aby jsme nevletěli do brněnského CTRka.

Letěli jsme se kouknout jak to vypadá na startovačce u Kratochvilky, ale tam je ještě pořád tolik sněhu že se tam ani autem nedostaneme. Před rokem už jsme odtud startovali s oschlé trávy :o(

Zaletěli jsme zamávat Závinovi, který stejně nebyl doma, protože sletíkoval s volnomyšlenkáři na Šumicích a pak jsme to vzali přes tetčický rybník zpět na Říčany. Nad polem jsem nabrali něco výšky a Víťa si vyzkoušel jak funguje speed, trimy. Vše O.K. a tak jsme si to namířili pímo zpět.

Odhadli jsme to dobře, Víťovi to chcíplo na nedostatek benzínu přesně na dokluz od přistávačky :o) Mě to pro změnu při sestupu s těch 300 metrů řádně prochladlo a začalo to lehce přimrzat, takže jsem to vypl a bral jsem to taky jako nácvik nouzáku. Hlavně že vím že to mám držet trochu na plynu, ale všechno dobře dopadlo a na velkou louku jsme všichni trefili. Víťa po přistání jen zářil a vyjadřoval spokojenost s novým křídlem. Já jsem tolik nezářil protože mě hezky mrzli nohy, ale spokojení jsme byli všichni.

Boty, které jsem si promočil při vyčkávání, vůbec za letu neoschly, pouze zmrzli, nic moc, asi už bych si zasloužil nové, podruhé už neletím. Kluci dotankovali a dali si ještě pár koleček po okolí, což jsme já využil k focení padáků krásně nasvícených zapadajícím sluníčkem. Jak se to povedlo můžete posoudit s fotek.

No co dodat? Krásná neděle je za náma, doufejme že to bylo tuto zimu poslední létání na sněhu, vždyť v pondělí už byl první jarní den!

Foto: ViDo a Mechy
Text: Mechy

<- zpět