Původně se mě nikam moc nechtělo, úmorné horko, já celkem slušně nachcípaný, ale nakonec jsem se nechal ukecat a věru nelitoval jsem. Stálo to za to a já se po šesti týdnech dostal do vzduchu. A bylo to fakt za odměnu!

Foukal slabý proměnlivý vítr, a tak jsme se rozhodli otestovat plochu kterou jsme objevili pomocí serveru Mapy.cz. Nemáme to zase tak daleko a vzhledem k nedostatku startovaček v okolí Rosic se sem asi budeme vracet častěji.

Práškařská plocha se nachází kousek od Silůvek a je celkem daleko od všech vesnic aby jsme tady někoho prudili. Navíc je na kopci a startovat se tady dá na všechny směry. Co víc si přát! Po příjezdu jsme se pozdravili s modeláři, kteří asi ke každé takovéto ploše patří a po domluvě s nimi jsem si zabrali východní konec dráhy tak aby jsme si navzájem nezavazeli - místa je tu dost.

Pomohli jsme Marchellovi složit jeho novou tříkolku ale na připnutí padáku se ještě necítil a tak jen trénoval pojíždění po dráze. Já s Víťem jsme tedy rozhodili svoje padáčky na dráhu a hurá do vzduchu. Obával jsem se v tom horku dlouhého startu a přehřátí pilota, ale nakonec jsem to oba dva hladce odpálili a ve vzduchu už bylo fajn.

Modelářům se hned naše přítomnost vyplatila, když jim Víťa pomohl ze vzduchu najít model, který se jim zřítil někam doprostřed pole. Po pátrací akci už jsme se mohli vydat na plánovaný výLET po řece Jihlavě.

Ve vzduchu byl absolutní olej, hezky teploučko, nádherné večerní sluníčko, no prostě pohoda. Pod náma se krásně klikatila líně tekoucí Jihlavka, občas nějaká ta vesnička, no máme to tady hezký!

Kousek před Pohořelicemi jsme se odpojili od řeky a letěli jsme se podívat na písečňák do Bratčic. Odtud pak zkontrolovat jestli má mladej Doubek na chatě vyčištěné zoubky a se západem slunce zpět na základnu.

Maximálně spokojení jsem opět hladce přistáli těsně před západem slunce a určitě jsme tady nebyli naposled.

Foto: Vido & Mechy